Uzbekistán

Uzbekistán

Oficiální název: Republika Uzbekistán
Hlavní město: Taškent
Počet obyvatel: 26,1 mil.
Rozloha: 447 400 km²
Měna: 1 som (UZS) = 100 tijinů
Úřední jazyk: uzbečtina

Obyvatelstvo
V Uzbekistánu stejně tak jako v okolních zemích žije pestrá směsice národností. Uzbekové mají na celkové populaci asi 80% podíl, následují s 5,5% Rusové a méně než 5% obyvatelstva tvoří Tádžici, Kazaši, Ukrajinci, Karakalpakové, Tataři či Kyrgyzové. V náboženství převládají s 88% sunnitští muslimové a zbytek tvoří zejména pravoslavní. V Uzbekistánu je hojně užívaným jazykem také ruština, která se používá především ve městech. Velký počet obyvatelstva v zemi žije pod hranicí chudoby.

Ekonomika
Vláda se snaží přeměnit centrální správu na tržní hospodářství. V zemědělství dnes pracuje 44% populace, pěstuje se zde hlavně pšenice, kukuřice, zelenina, ovoce, hrozny a bavlna. Místní obyvatelé chovají také skot, ovce, kozy a velbloudy. V poslední době se v rámci zemědělství vytvářejí ovocnářská a zeleninová družstva. Mezi nejdůležitější nerostné suroviny patří ropa, zemní plyn, měď, uran, zlato a molybden.  Důležitým zdrojem financí je export zlata, bavlny a výrobků lehkého průmyslu. Mezi hlavní odběratelské země řadíme Rusko, Itálie, Kazachstán a Tádžikistán.

Dějiny a kultura
Území Uzbekistánu v minulosti postupně dobyli Peršané, Alexandr Veliký a Turci. V 8. století došlo po příchodu Arabů k islamizaci celé oblasti, která byla následně připojena k arabskému chalífátu. Během 13. století došlo k dobytí země Mongoly a Timúrovci. Od roku 1500 vládl v zemi rod Šajbánovců, za jehož vlády dospěl Uzbekistán k velkému kulturnímu rozkvětu. V 16. století se do oblasti začaly dostávat kočovné kmeny Uzbeků. Později se o Uzbekistán začalo zajímat Rusko, které roku 1865 získalo Taškent. V roce 1924 vznikla Uzbecká SSR, která zanikla až s rozpadem SSSR v roce 1991. Ve stejném roce Uzbekistán vyhlásil samostatnost a připojil se ke Společenství nezávislých států. Po osamostatnění v zemi propukly nepokoje, které měly za následek útěk 2 milionů etnických Rusů.

Geografie
Uzbekistán je vnitrozemský stát ležící ve střední Asii, jehož severní hranici omývá Aralské jezero. Hraničí s Kazachstánem, Kyrgyzstánem, Tádžikistánem, Afghánistánem a Turkmenistánem. Na východě země se zvedá pohoří Ťan-šan, jehož nejvyšší horou je Beštor měřící 4301 metrů. Země se nachází mezi řekami Amudarja a Syrdarja. Téměř polovina území je pokrytá pastvinami. Na severu najdeme Aralské jezero, kolem kterého se vytvořila neustále rostoucí poušť. Na území Uzbekistánu najdeme celkově 770 jezer, mezi největší patří kromě Aralského také Sarykamyšské, Ajdarkul a Dengizkul. V zemi je suché podnebí, chladný sever a teplý jih.

Itchan Kala – poklad uprostřed oázy

V oblasti středního Uzbekistánu, v blízkosti hranic s Turkmenistánem se rozkládá město Khiva, které vypadá jako muzeum pod širým nebem. Na každém kroku zde narazíte na odkaz bohaté uzbecké historie. Vůbec nejzajímavější částí města je historické centrum Itchan Kala, kde je možné dodnes obdivovat okolo 250 starých domů a více než 50 dalších památek.

celý článek

 

Samarkand – kde je zazděna 18 metrová lidská paže

V jižní části Uzbekistánu se nachází historické město Samarkand, jehož dějiny sahají do 7. století před Kristem. Vzhledem ke své poloze na Hedvábné stezce mezi Čínou a Západem, bývalo často přezdíváno „křižovatkou kultur“. Ve městě se vyplatí strávit pár dnů, abyste si stihli prohlédnout alespoň ty nejvýznamnější památky, které ukrývá.

celý článek

 

Další články